Fakta, která nelze přehlédnut a jsou statisticky podložená, sdělím účastníkům jako důvod, že je potřeba se tímto tématem zabývat. Celá čtvrtina smrtelných nehod je způsobena pod vlivem alkoholu. Alkohol je jedním ze tří největších zabijáků na našich silnicích. Na evropských silnicích má na svědomí 6 000 – 7 000 lidských životů ročně. Hladina alkoholu ve výši 0,8 promile zvyšuje riziko účasti řidiče na dopravní nehodě 2,7 krát. Při dosažení hodnoty 1,5 promile je riziko vyšší až 22 krát, současně se řidič vystavuje 200 krát většímu riziku účasti na smrtelné dopravní nehodě. V této chvíli využiji pracovní list s názvem „Pít nebo řídit“ do kterého účastníci zapíší výhody a nevýhody řízení, a výhody a nevýhody pití alkoholu. V tomto litu se zamyslí na tím, jak bude vypadat jejich život bez alkoholu a jak s alkoholem. Své myšlenky zapíší do pracovního listu.

Vysvětlit účastníkům co ovlivňuje rychlost vstřebávání alkoholu v lidském těle. Nechám účastníky navrhovat jejich úsudky a budu je zapisovat.

Následně vysvětlím, že jedním z faktorů rychlosti vstřebávání  je jídlo. Vstřebávání je závislé na druhu a množství  zkonzumované potraviny. Potraviny bohaté na bílkoviny a tuky obalují stěny trávicího traktu a současně se na aminokyseliny v jídle navazují molekuly alkoholu.

Druhým faktorem je teplota konzumovaného alkoholu. Nejrychlejší je vstřebávání u nápojů o teplotě cca 40 °C. 

Třetím faktorem je koncentrace alkoholického nápoje, nejrychlejší je vstřebávání u koncentrace 20%. Upozorním na mýty a nepravdy o vstřebávání alkoholu. Uvedu příklady co vstřebávání alkoholu neovlivňuje (například pohlaví, počasí, míchání různých nápojů, pití kávy, pohyb, únava, nálada).

V této technice vysvětlím účastníkům co je údaj “promile alkoholu” (je to množstvím gramů vypitého alkoholu na litr tělesných tekutin). Promile alkoholu neoznačuje nic jiného než množství alkoholu vstřebaného do těla a rozpuštěného v tělesných tekutinách. Jednoduchým způsobem napíšu na flipchart g/l. Z tohoto vzorečku budu vycházet pro následující informaci. Písmenko „g“ určuje množství alkoholu v gramech a písmenko „l“ množství tělesných tekutin v litrech. Dále je nutné vysvětlit co jsou to tělesné tekutiny a na čem závisí jejich množství. Množství tělesných tekutin se liší podle výšky, hmotnosti (do určité míry – nejde o tuk, ale svalové buňky). Muži mají v průměru více svalové hmoty a proto muži mají v průměru 68 % tělesných tekutin, zatímco ženy 55 %. Zde znovu opakuji že hladinu alkoholu ovlivňuje především výška, hmotnost, pohlaví, množství vypitého alkoholu a čas. Množství tělesného tuku nemá na alkohol žádný vliv, protože alkohol se v tělesných tucích nerozpouští.

Alkohol je z větší části (min. 95 %) odbouráván játry, respektive jaterními enzymy. Je víceméně konstantní a nelze ji ovlivnit dalšími aktivitami (pití vody, cvičení, spánek nebo naopak bdění, studená sprcha, procházka na čerstvém vzduchu).

V tuto chvíli je vhodné zmínit enzym alkoholdehydrogenázu, který katalyzuje přeměnu primárních a sekundárních alkoholů na jim odpovídající aldehydy či ketony. Je přítomen v žaludku a játrech.

Dále je vhodné zmínit enzym cytochrom (cytochrom P450), který je nazýván enzymem notoriků a jeho aktivace je již signálem velmi nezdravého pití, které významně poškozuje zdraví.

Jen 5 % alkoholu může být z těla vyloučeno ledvinami, potem a dechem. Rychlost odbourávání alkoholu je konstantní a u každého člověka jiná. Závisí především na velikosti jater a na aktivitě jaterních enzymů.

– Hladina alkoholu závisí na výšce, hmotnosti, pohlaví a samozřejmě na množství vypitého alkoholu a době, která uplynula od začátku konzumace.

– Rychlost odbourání alkoholu je konstantní, závisí na funkci jater a dostupnými způsoby ji nelze nijak ovlivnit.

– Subjektivní pocit opilosti nemusí nijak souviset s reálnou hladinou alkoholu v krvi.

– Mnohé prostředky (voda, minerálka, slepičí polévka apod.) pomáhají odstranit kocovinu, avšak nemají vliv na reálnou hladinu alkoholu v krvi.

– Kombinace alkoholu s dalšími faktory (drogy, únava) výrazně zvyšuje jeho negativní účinky na kvalitu i rychlost lidského vnímání, zpracování informací a reakce.