K zastavení a stání jsou určena především odpočívadla, parkoviště a parkovací plochy, na kterých jsou vyznačena jednotlivá místa ke stání. Tam, kde taková místa nejsou, musí řidič co nejlépe využívat místa včetně krajnice a vodící čáry. Přitom však musí být ostatním řidičům umožněno vyjetí z řady stojících vozidel. Řidič smí zastavit a stál jen vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace. Na jednosměrné komunikaci se smí zastavit vpravo i vlevo ve směru jízdy co nejblíže k okrajům komunikace. Mimo obec lze zastavit a stát pouze rovnoběžně s okrajem komunikace. 

Jestliže řidič zajíždí za účelem zastavení nebo stání k okraji komunikace, musí dávat znamení o změně směru jízdy. To platí i v případě, kdy se řidič zařazuje do mezery mezi stojící vozidla couváním.

Při stání na obousměrné pozemní komunikaci musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy, při zastavení pak alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy. Na jednosměrné pozemní komunikaci musí při zastavení a stání zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký 3 m.

Při zastavování si každý řidič musí uvědomit, z jak velké rychlosti zastavuje.

– k počátečnímu zpomalování využíváme brzdného účinku motoru tak, že nejprve jemně přibrzdíme, potom přeřadíme na nižší rychlostní stupeň a středně rychlým pohybem levé nohy pouštíme pedál spojky tak, aby nedošlo ke škubnutí vozidla.

– dále postupně zpomalujeme opakovaným jemným sešlapováním pedálu brzdy; neplatí pro vozidla s ABS/ pedál spojky ponecháme v klidu. Teprve před zastavením vozidla sešlápneme pedál spojky a jemným tlakem pravé nohy na pedál brzdy dobrzdíme až do zastavení. Spojka musí být sešlápnutá včas, pozdní sešlápnutí může vést ke škubání a naopak předčasné sešlápnutí spojky vede ke zrychlení jízdy.

Celková brzdná dráha, kterou vozidlo ujede od okamžiku, kdy zjistíme, že jsme nuceni zastavit, až do úplného zastavení vozidla se skládá z dráhy reakce a z dráhy brzdění. Postřeh a reakce řidiče závisí zejména na věku, zkušenostech, momentální tělesné a duševní kondici a především na míře soustředění, s jakou se věnuje řízení. 

Reakce řidiče, který se plně nevěnuje řízení a jeho pozornost je rozptýlena činnostmi, které nesouvisí s provozem na pozemních komunikacích (např. telefonování za jízdy a to i prostřednictvím soupravy hands-free, hovor se spolujezdcem, ladění radiopřijímače nebo výměna CD, kouření apod.), je ve srovnání se soustředěným řidičem v průměru o jednu sekundu delší. Za tak krátkou dobu ujede například vozidlo při rychlosti 90 km.h-1 vzdálenost 25 m.

Délka brzdné dráhy závisí především na rychlosti jízdy, povrchu vozovky a podélném sklonu pozemní komunikace, druhu a stavu pneumatik a brzd. Rychlost bychom tedy měli přizpůsobit i těmto skutečnostem a aktuálním povětrnostním podmínkám.