PŘEDPISY O PRACOVNÍCH REŽIMECH V PŘÍKLADECH
Příklad 1
Řidič českého nákladního vozidla přepravuje náklad z České republiky do Polska. Z České republiky vyjel v 7.00 hod. a po 3 hodinách řízení měl 15 minut bezpečnostní přestávku, dále řídil 1,5 hodiny a měl další přestávku 30 minut. Poté řídil ještě 4,5 hodiny.
Dodržel řidič správné rozložení přestávek?
Protože řidič prováděl přepravu uvnitř evropské unie , řídil se nařízením 561/2006. Toto nařízení umožňuje rozdělit přestávku řízení na dvě části. První musí trvat nejméně 15 minut a druhá nejméně 30 minut. To řidič dodržel. Po druhé dílčí přestávce začal řidiči další čtyř a půl hodinový blok řízení.
Příklad 2
Řidič českého nákladního vozidla přepravuje náklad ze Slovinska do ČR. Ze Slovinska vyjel v 6.00 hod. a po 2 hodinách řízení měl 15 minut bezpečnostní přestávku. Dále řídil 1,5 hodiny a měl znovu přestávku 15 minut. Po další 1 hodině řízení měl řidič opět 15 minutovou přestávku.
Dodržel řidič správné rozložení přestávek?
V rámci prvního bloku řízení řidič sice správně dodržel maximální dobu řízení 4,5 hod. a součet dílčích přestávek činil v součtu správně 45 minut. Ale protože řidič prováděl přepravu v rámci evropské unie, měl se řídit nařízením 561/2006, které jiné dělení přestávek než 15 + 30 minut neumožňuje. Toto pořadí navíc nelze měnit.
Jaké je rozložení přestávek podle dohody AETR?
Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou bezpečnostní přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato bezpečnostní přestávka definovaná v článku 1 písm. n) této Dohody může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut, které jsou zařazeny do doby řízení nebo bezprostředně po této době tak, aby byly v souladu s první větou.
Příklad 3
Řidič nákladního vozidla zařadil po 3 hodinách řízení 45 minutovou přestávku v řízení. Poté znovu řídil 2 hodiny, měl bezpečnostní přestávku 15 minut a po dalších 2,5 hodinách řízení měl přestávku 30 minut. Poté řídil ještě 1,5 hodiny a nastoupil svůj denní odpočinek.
Rozložil řidič správně bezpečnostní přestávky a dodržel denní dobu řízení?
První blok řízení zde řidič zakončil bezpečnostní přestávku v délce 45 min. Po jejím vyčerpání začal řidiči nový blok doby řízení a to i přesto, že předtím neřídil celé 4,5 hodiny. V průběhu druhého bloku řízení řidič správně rozdělil povinnou přestávku na dvě části. Nejprve 15 minut a pak 30 minut. Tím, že řidič zkrátil první blok řízení na 3 hodiny, zbylo mu do vyčerpání limitu 9ti hodin pro běžnou denní dobu řízení ještě 1,5 hodiny, které využil na závěr cesty.
Příklad 4
Po týdenním odpočinku řidič zahájil svou směnu v pondělí v 6.00 hod. Svůj pracovní režim v tomto dni rozvrhl následovně: řídil 4,5 hodiny, poté zařadil 45 minut přestávku v řízení, znovu řídil 1 hodinu, měl přestávku 15 minut a po další 1,5 hodině řízení měl přestávku 30 minut. Rozhodl se dnes prodloužit denní dobu řízení, takže řídil ještě 3 hodiny a poté v 17.30 hod nastoupil svůj denní odpočinek.
Dodržel řidič správné rozložení přestávek a denní dobu řízení?
První blok řízení ukončil řidič správně povinnou přestávku 45 min. V druhém bloku řízení rozdělil přestávku na dvě části (15 + 30 minut). Podle nařízení 561/2006 je to opět správně. Druhý blok řízení při tom trval jen 2,5 hodiny. Po 30 minutové přestávce začal třetí blok řízení. Do limitu běžné denní doby řízení řidiče zbyly 2 hodiny, ke kterým připojil hodinu řízení navíc. Třetí blok řízení tedy trval 3 hod. Součtem jednotlivých dob řízení zjistíme, že řidič desetihodinovou prodlouženou denní dobu řízení dodržel.
Příklad 5
Po 2 hodinách řízení řidič zařadil bezpečnostní přestávku 15 min. Pak řídil další 1,5 hodiny, během 15 minut vyložil u zákazníka zboží a pokračoval v řízení další 1,5 hodiny. Poté měl bezpečnostní přestávku 30 minut. Dále řídil 4 hodiny a nastoupil svůj denní odpočinek.
Rozvrhl řidič své bezpečnostní přestávky během dne správně?
Na začátku pracovní směny si řidič počínal správně. Dvě hodiny řídil, zařadil první dílčí přestávku 15 minut, dále řídil hodinu a půl a vykonával jinou práci 15 minut. V této chvíli měl řidič za sebou tři a půl hodiny řízení. Do další přestávky by správně zbývala už jen 1 hodina. Řidič však řídil hodinu a půl. Tady je chyba. Přesto, že tedy dodržel řidič devítihodinovou dobu řízení, nerozvrhl si přestávky v řízení během dne zcela správně.
Příklad 6
Řidič nákladního vozidla má během dne rozvézt zboží ke třem zákazníkům. Pracovní směna mu začala v 6:00 hodin. Půl hodiny trvala nakládka zboží. Svůj pracovní režim během dne rozvrhl podle následujícího grafu. V 11:30 hod zařadil přestávku 45 minut a spojil ji s přestávkou na jídlo. Poté zavezl zboží ještě jednomu zákazníkovi a vrátil se do sídla firmy.
Rozvrhl si řidič svůj pracovní režim správně?
Řidič má dobu řízení přerušovánu několika zastávkami. Po prvních celkem čtyřech a půl hodinách řízení správně zařadil bezpečnostní přestávku 45 minut. Celková denní doba řízení činí v součtu 8 hodin, což je pod limitem běžné denní doby řízení 9 hodin.
Příklad 7
Po 2,5 hodinách řízení čerpal řidič 30 minutovou přestávku. Řídil další 2 hodiny a poté přerušil řízení na 15 minut, aby splnil povinnou 45 minutovou přestávku po 4,5 hodinách řízení. Po této bezpečnostní přestávce řidič řídil ještě 4,5 hodiny a nastoupil svůj denní odpočinek.
Počínal si řidič správně?
Na řidiče se vztahuje nařízení 561/2006. To vyžaduje, aby v první části měla rozdělená přestávka minimálně 15 minut. To řidič splnil, protože měl přestávku 30 minut. Chybu řidič udělal v druhé dílčí přestávce. Podle nařízení musí druhá část rozdělené přestávky v každém případě trvat nejméně 30 minut. Na délce první části přitom nezáleží.
Jaké je rozložení přestávek podle dohody AETR?
Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou bezpečnostní přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato bezpečnostní přestávka definovaná v článku 1 písm. n) této Dohody může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut, které jsou zařazeny do doby řízení nebo bezprostředně po této době tak, aby byly v souladu s první větou.
Příklad 8
Řidič rozdělil druhý blok řízení dvěma přestávkami. Zároveň se rozhodl prodloužit denní dobu řízení na 10 hodin. Výsledný pracovní režim vypadal takto:
Je toto uspořádání správné?
Řidič správně dodržel maximální dobu řízení 4,5 hodiny a bezpečnostní přestávku 45 minut. Druhý blok řízení skončil již po 4 hodinách řízení. Dílčí přestávky byly ve správném pořadí (15 + 30 minut). Poté řidič začal další blok řízení. V rámci prodloužené 10 ti hodinové denní doby řízení mu zbyla 1,5 hodina řízení což opět dodržel.
Příklad 9
V tomto kalendářním týdnu řidič každý den dodržel denní dobu řízení 9 hodin. Dnes je pátek a řidič hodlá denní dobu řízení prodloužit na 10 hodin, aby se dostal domů. Svůj denní režim si tedy řidič rozvrhl takto:
Rozvrhl řidič svůj pracovní režim správně?
První blok řízení a bezpečnostní přestávka jsou v pořádku. Druhý blok řízení je však příliš dlouhý. Ve chvíli, kdy začíná druhá dílčí přestávka 30 minut, už trvá doba řízení celkem 5 hodin. Což je o půl hodiny déle, než je přípustné. Desátou hodinu měl řidič přidat až na konci ke třetímu bloku řízení. Řidič tedy svůj pracovní režim nerozvrhl správně.
Příklad 10
Řidič českého nákladního vozidla zajišťuje přepravu nákladu z Litvy do Francie. Na celou cestu spotřebuje 6 denních dob řízení. Během přepravy využívá běžnou i zkrácenou denní dobu odpočinku a také možnost rozdělení odpočinku. Skladba odpočinků je následující
1. den: odpočinek 9 hodin
2. den: odpočinek 11 hodin
3. den: odpočinek 9 hodin
4. den: dělený odpočinek 9 hodin + 3 hodiny = 12 hodin
5. den: odpočinek 9 hodin
6. den: týdenní odpočinek 45 hodin (po 6 denních dobách řízení)
Čerpal řidič denní dobu odpočinků správně?
Pro řidiče platí nařízení 561/2006. Denní odpočinek může celkem 3x týdně zkrátit z 11 ti na 9 hodin. Tuto zásadu řidič dodržel. Čtvrtý den řidič týdenní odpočinek rozdělil na dvě části a prodloužil tím dobu odpočinku na 12:00 hodin, což je také správně. Chybu však udělal v pořadí dílčích dob odpočinku. Při rozdělení musí první část odpočinku trvat nejméně 3 hodiny a druhá část nejméně 9 hodin.
Příklad 11
Z Prahy do Barcelony ve Španělsku provádějí přepravu dva řidiči českého nákladního vozidla. Střídají se po 4,5 hodinách řízení a každý si chce prodloužit denní dobu řízení na 10 hodin. Po celkem 10 hodinách jízdy musí řidiči zastavit na dálnici. V koloně vozidel museli čekat 2 hodiny na odstranění následků dopravní nehody. Poté dále pokračují v jízdě. Po uplynutí 10 hodin řízení každého řidiče pak oba řidiči čerpají denní odpočinek v délce 8 hodin. Pracovní režim prvního a druhého řidiče vypadá takto:
Čerpají řidiči denní odpočinek v souladu s předpisy?
Pro řidiče platí v rámci Evropské unie nařízení 561/2006. Oba sice dodrželi maximální dobu řízení čtyři a půl hodiny i maximální denní dobu řízení 10 hodin. Ale v provozu se dvěma řidiči musí denní doba odpočinku v průběhu 30 hodin trvat minimálně 9 hodin.
Kvůli čekání na dálnici už tedy řidiči nemohou denní dobu řízení prodloužit o 1 hodinu. Součtem zjistíme, že by se při devítihodinovém odpočinku již nevešli do časového úseku 30 ti hodin.
Jaká je denní doba odpočinku podle dohody AETR?
2. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3. Odchylně od odstavce 2 musí každý řidič podílející se na provozu s více řidiči čerpat novou denní dobu odpočinku v trvání nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od ukončení denní nebo týdenní doby odpočinku.
Příklad 12
příklad 12a
Řidič českého nákladního vozidla pravidelně po celý měsíc zajišťuje přepravu nákladů pro olomouckou obchodní společnost do Paříže a zpět. Týdenní odpočinek tráví pravidelně vždy v místě svého bydliště v Olomouci. Skladba týdenních odpočinků vypadá následovně:
Čerpal řidič správně 45 h týdenní odpočinky?
Podle nařízení 561/2006 musí mít řidič, v kterýchkoliv dvou po sobě následujících týdnech buď dva týdenní odpočinky v délce nejméně 45 hodin, nebo jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 24 hodin, to řidič dodržel. Zkrácení týdenního odpočinku o 21 hodin z prvního týdne řidič podle požadavků nařízení 561/2006 správně vyrovnal ve třetím týdnu následujícím po zkrácení.
Bylo by čerpání správné také dle dohody AETR?
ANO
Dle dohody AETR ve kterýchkoliv dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič nejméně: – dvě běžné týdenní doby odpočinku; nebo – jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
Řidič českého nákladního vozidla pravidelně po celý měsíc zajišťuje přepravu nákladů pro olomouckou obchodní společnost. Řidič odjíždí z Olomouce do Lisabonu (Portugalsko) po zkráceném týdenním odpočinku. Jeho první pracovní týden končí u Madridu (Španělsko), kde se ubytuje v hotelu a stráví zde 45 hod. Následující druhý pracovní týden končí u Amsterdamu (Nizozemí), kde se také ubytuje v hotelu a stráví zde 45 hod. Třetí pracovní týden si rezervuje na webu https://www.truckparkingeurope.com/cs/prehled-rezervovatelnych-parkovacich-mist-pro-kamiony-v-evrope/ v Rimini (Itálie) parkovací místo v DC Truck Parking Rimini, kde stráví ve vozidle zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce 24 hod. Čtvrtý pracovní týden ukončuje řidič v Rýmařově (v místě svého bydliště) a tráví zde zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce 24 hod. Následující dva týdny organizuje dopravce práci řidiče tak, že tráví běžnou týdenní dobu odpočinku (45 hod.) v místě bydliště.
Dodržel řidič rozvržení týdenních dob odpočinku v souladu s nařízením 561/2006?
Vzhledem k tomu, že řidič jede pouze přes státy Evropské unie, řídí se nařízením 561/2006. Toto nařízení umožňuje (od 10.1.2020) mít dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku.
Předpokladem je, že řidič ve všech čtyřech po sobě následujících týdnech čerpá nejméně čtyři týdenní doby odpočinku, z nichž alespoň dvě jsou běžné týdenní doby odpočinku. Tato povinnost byla splněna.
Dalším předpokladem je, že dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku zahájí mimo členský stát, v němž je zaměstnavatel usazen, a mimo zemi svého bydliště. Tato povinnost splněna nebyla.
Zde je nutné připomenou článek 8. bod 8a. Dopravce organizuje práci řidiče takovým způsobem, aby se řidič mohl v průběhu každých čtyř po sobě následujících týdnů vrátit do provozovny zaměstnavatele, kde má obvyklou základnu a kde jeho týdenní doba odpočinku začíná, v členském státě usazení zaměstnavatele nebo do svého bydliště s cílem strávit tam nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin čerpanou náhradou za zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Náš řidič po návratu však čerpal zkrácenou týdenní dobu odpočinku.Tato povinnost splněna nebyla.
Dále je nutné upozornit na povinnost nahradit zkrácený týdenní odpočinek do konce třetího týdne po zkrácení. Jeho cesta začala po zkráceném týdenním odpočinku,. Zkrácení však nebylo vyrovnáno.
Je možné čerpat dvě zkrácené týdenní doby odpočinku dle dohody AETR?
NE
Dohoda AETR tuto možnost nepřipouští.
Nutno upozornit na vícečlennou osádku .. Odchylně od odstavce 6 písm. a) musí řidiči zapojení do provozu s více řidiči čerpat každý týden běžnou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 45 hodin. Tuto dobu lze zkrátit až na 24 hodin (zkrácená týdenní doba odpočinku). Každé zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
Příklad 13
Řidič brněnské dopravní firmy veze náklad z Bruselu do Prahy. Do Prahy přijíždí v sobotu ráno. Vykládka je odložena na pondělí. Řidič zaparkuje své vozidlo v 9.00 hodin v areálu pražské firmy a odjíždí domů do Brna autobusem, aby nemusel trávit týdenní odpočinek mimo své bydliště. V Brně je ve 12.00 hod. V pondělí ve 4.00 hod. odjíždí autobusem zpět do Prahy, aby se ujal svého vozidla a vyložil náklad. U svého vozidla je v 7.00 hod. a začíná vykládku.
sobota 09.00 hod. – zaparkování vozidla v Praze
sobota 12.00 hod. – příjezd domů do Brna
pondělí 04.00 hod. – odjezd z bydliště v Brně
pondělí 07.00 hod. – nástup do vozidla v Praze
sobota 09.00 hod. až pondělí 07.00 hod. = celkem 46 hodin
Vyhověl řidič předpisům a měl běžný (nezkrácený) týdenní odpočinek v délce 45 hodin?
Pro rozhodování o správnosti jsou zde důležitá tato fakta. Řidič cestuje od vozidla do místa svého bydliště a zpět a vozidlo se nenachází v provozovně zaměstnavatele, tedy v místě svého obvyklého odstavení. Podle nařízení 561/2006 se doba, kterou řidič stráví na cestě ke svému vozidlu nebo od něj, nezapočítává jako doba odpočinku. Řidiči se počítá pouze 40 hodin odpočinku po příjezdu do Brna v sobotu ve 12:00 až do odjezdu z Brna v pondělí ve 4:00 ráno. Předepsaný týdenní odpočinek 45 hodin tedy nebyl dodržen.
Příklad 14
Řidič s bydlištěm v Brně zaměstnaný u pražské dopravní firmy veze náklad z Bruselu do Prahy. Do Prahy přijíždí v sobotu ráno, vykládka je odložena na pondělí. Řidič zaparkuje své vozidlo v 9.00 hod. v areálu svého zaměstnavatele a odjíždí domů do Brna autobusem, aby nemusel trávit týdenní odpočinek mimo své bydliště. V Brně je ve 12.00 hod. V pondělí ve 4.00 hod. odjíždí autobusem zpět do Prahy, aby se ujal svého vozidla a vyložil náklad. U svého vozidla je v 7.00 hod. a odjíždí na vykládku.
sobota 09.00 hod. – zaparkování vozidla v Praze
sobota 12.00 hod. – příjezd domů do Brna
pondělí 04.00 hod. – odjezd z bydliště v Brně
pondělí 07.00 hod. – nástup do vozidla v Praze
sobota 09.00 hod. až pondělí 07.00 hod. = celkem 46 hodin
Vyhověl řidič předpisům a měl běžný (nezkrácený) týdenní odpočinek v délce 45 hodin?
ANO
Rozhodující jsou tato fakta. Řidič cestuje od svého vozidla do místa svého bydliště a zpět a vozidlo se nachází v provozovně zaměstnavatele tedy v místě svého obvyklého odstavení. Skutečnost rozhoduje o tom, že se řidiči počítá jako doba odpočinku doba od zaparkování v sobotu v 9:00 až do pondělního odjezdu v 7:00, to znamená celkem 46 hodin.
Příklad 15
Řidič brněnské dopravní firmy veze náklad z Bruselu do Prahy. Do Prahy přijíždí v sobotu ráno, vykládka je odložena na pondělí. Řidič zaparkuje své nákladní vozidlo v 9.00 hod. v areálu pražské firmy a za půl hodiny odjíždí domů do Brna půjčeným osobním automobilem, aby mohl trávit týdenní odpočinek ve svém bydlišti. V Brně je ve 12.00 hod. V pondělí ve 4.00 hod. ráno odjíždí osobním automobilem zpět do Prahy, aby se ujal svého vozidla a vyložil náklad. Řízení trvá opět 2,5 hodiny, v 7.00 hod. pak řidič v pražské firmě začíná vykládku.
sobota 09.00 hod. – zaparkování nákl. vozidla v Praze, odjeto 10 hodin denní doby řízení
sobota 12.00 hod – příjezd do Brna, řízení osobního auta 2,5 hodiny
pondělí 04.00 hod. – odjezd z bydliště v Brně, řízení osobního auta 2,5 hodiny
Dodržel řidič v sobotu denní dobu řízení?
ANO
Pro posuzování je důležité, že nákladní vozidlo se nenachází ani v místě bydliště řidiče ani v provozovně zaměstnavatele a že řidič se od tohoto vozidla do svého bydliště a zpět musí přepravit jinak. V tomto případě osobním autem, které sám řídí. Toto řízení se mu však podle nařízení 561/2006 počítá jako jiná práce. V sobotu se řidiči tedy započítá pouze 10 hodin denní doby řízení nákladního automobilu. Denní dobu řízení v sobotu dodržel.
Příklad 16
Řidič českého kamionu jedoucí do Švédska přijíždí do polského přístavu, kde čeká na trajekt dvě hodiny. Již po příjezdu do přístavu by měl řidič zařadit 11 hodinový denní odpočinek. Řidič stráví 2 hodiny odpočinku na lehátku v kamionu. Poté najíždí na trajekt – to trvá 20 minut. Cesta trajektem trvá 8 hodin a po celou dobu má řidič k dispozici kajutu s lůžkem. Po připlutí do švédského přístavu řidič opět postupně s ostatními vozidly vyjede z trajektu a zaparkuje kamion. Tento úkon trvá také 20 minut. Řidič ještě stráví v kamionu na lehátku 1 hodinu odpočinku a pak vyjíždí do místa vykládky vzdáleného 200 km.
Trávil řidič běžnou denní dobu odpočinku v souladu s předpisy?
Podle nařízení 561/2006 může řidič, pokud doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici přerušit svou běžnou denní dobu odpočinku na nejvíc 2 krát jinými činnostmi. Toto přerušení navíc nesmí přesáhnout celkem 1 hodinu. Řidič přerušil odpočinek dvakrát na 20 minut tedy celkem na 40 minut. Po celou dobu odpočinku měl řidič k dispozici lůžko, což je další podmínka pro trávení odpočinku v souladu s předpisy.
Dobré vědět, že od 1. 8. 2020 je možné za určitých podmínek trávit na trajektu také týdenní dobu odpočinku. … (více k tématu)
Příklad 17
Cestovní kancelář naplánovala řidiči českého autobusu 12ti denní poznávací zájezd. Okružní jízdu z Olomouce přes státy Evropy: Česko, Rakousko, Itálie, Francie, Belgie, Holandsko, Německo, Česko. Cesta je naplánována tak, že každý den řidič řídí, má pouze pravidelné denní odpočinky a dodržuje maximální denní dobu řízení. Dvanáctý den řidič končí zájezd v Olomouci. Po skončení zájezdu je řidiči poskytnut nepřetržitý odpočinek v délce 90 hodin, kdy je mu nahrazen neposkytnutý odpočinek po šesti denních dobách řízení.
Naplánovala cestovní kancelář čerpání týdenního odpočinku řidiči v souladu s požadavky předpisů?
ANO
Vzhledem k tomu, že řidiči jede pouze přes státy Evropské unie, řídí se nařízením 561/2006. To umožňuje řidiči vykonávající jednorázovou mezinárodní příležitostnou osobní přepravu odložit týdenní dobu odpočinku až o 12 po sobě jdoucích 24 hodinových časových úseků následujících po předchozí řádné týdenní době odpočinku. Cestovní kancelář tedy týdenní odpočinek naplánovala správně
Je dobré vědět, že v případě, že řízení probíhá mezi 22:00 a 6:00, musí s platností od 1. ledna 2014 být ve voze dva řidiči nebo je doba řízení uvedená v článku 7 (tedy 4,5 hodiny) zkrácena na tři hodiny. … (více k tématu)
Příklad 18
Řidič začal pracovní směnu v 6.00 hod. nakládkou, která trvala 2 a čtvrt hodiny. Poté řídil 4,5 hodiny, měl bezpečnostní přestávku 45 minut a začal další blok řízení. Po 2 hodinách jízdy se dozvěděl, že dálnice bude zřejmě několik hodin uzavřena kvůli dopravní nehodě. Sjel na nejbližší parkoviště a rozhodl se využít dobu čekání jako část svého denního odpočinku. Následující 3 hodiny strávil četbou na lehátku v kabině. Mezitím byl provoz na dálnici obnoven, řidič pak řídil ještě další 2,5 hodiny a poté zahájil svůj denní odpočinek.
Počínal si řidič správně?
ANO
Řidič může přestávku v řízení nebo pracovní pohotovost změnit v dílčí část denního odpočinku. Je tu však několik podmínek. Především musí mít řidič možnost v této době volně nakládat se svým časem. To řidič splnil. Pokud chce trávit odpočinek v zaparkovaném vozidle, musí být vozidlo vybaveno lehátkem. Také tato podmínka byla splněna. A dále musí tato doba trvat nejméně tři hodiny. Druhá část denního odpočinku pak musí trvat nejméně 9 hodin. I tento bod řidič splnil.
Příklad 19
Po nakládce trvající 2 hodiny řidič řídil 4,5 hodiny, měl 45 minut bezpečnostní přestávku a řídil další 4,5 hodiny. Poté se účastnil vykládky zboží, která se neplánovaně protáhla na 2,5 hodiny, zaparkoval vozidlo a zahájil zkrácený devítihodinový denní odpočinek.
Rozložil řidič svůj pracovní režim v tento den správně?
NE
Po 4,5 hodinovém bloku řízení musí řidič vždy zařadit bezpečnostní přestávku 45 minut. Po druhém bloku řízení měl tedy řidič nejprve zařadit 45 minutovou přestávku a teprve až potom zahájit vykládku zboží.
Je zde nutno upozornit na překročení pracovní doby. Pracovní doba, kterou řidiči nejčastěji nazývají “výkon” je v ČR upravena zákon č. 262/2006 Sb. (zákoníkem práce). V § 100 zákoníku práce je odkazováno na nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Toto nařízení upravuje v § 5 pracovní dobu a limituje délku směny na 13 hodin. Tento limit řidič překročil o jednu hodinu.
Příklad 20
Po nakládce trvající 2 hodiny řidič řídil 4,5 hodiny, měl 45 minut bezpečnostní přestávku a zahájil druhý blok řízení. Podařilo se mu dorazit do místa určení tak, že dobu řízení zkrátil o čtvrt hodiny, trvala tedy jen 4,25 hodiny. Následovala rovnou vykládka zboží, která oproti původnímu předpokladu trvala 2,5 hodiny. Poté řidič nastoupil svůj denní odpočinek.
Je takové rozložení pracovního režimu správné?
ANO
Aby řidič nemusel po 4,5 hod. řízení nejprve zařadit povinnou přestávku a mohl rovnou zahájit vykládku, vyřešil situaci tak, že se mu podařilo zkrátit druhý blok řízení. Vzhledem k tomu, že neřídil celé 4,5 hod., mohl hned navázat vykládkou.
Je zde nutno upozornit na překročení pracovní doby. Pracovní doba, kterou řidiči nejčastěji nazývají “výkon” je v ČR upravena zákon č. 262/2006 Sb. (zákoníkem práce). V § 100 zákoníku práce je odkazováno na nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Toto nařízení upravuje v § 5 pracovní dobu a limituje délku směny na 13 hodin. Tento limit řidič překročil o jednu hodinu.
Praktický úkol č. 1
Řidič, který vykovává nákladní mezinárodní dopravu s vozidlem nad 3,5 t. pro olomouckou dopravní firmu se nacházím v německém Hamburku. Při vkládání digitální karty do tachografu se karta vysunuje zpět.
Jak má správně postupovat, abych dodržel požadavky nařízení 165/2014 a zároveň nařízení 561/2006.
Jeho pracovní režim je následující
režim A06:00 – 06:15 – kontrola vozidla před jízdou
06:15 – 09:45 – jízda (3,5 hod.)
09:45 – 10:31 – bezpečnostní přestávka (46 min.)
10:31 – 15:00 – jízda (4,5. hod.)
15:00 – 15:50 – bezpečnostní přestávka (45 min.)
15:50 – 17:00 – jízda (1 hod. 10 min.)
17:00 denní doba odpočinku
režim B
07:00 – 07:15 – kontrola vozidla před jízdou
07:15 – 09:45 – jízda (2,5 hod.)
09:45 – 10:31 – bezpečnostní přestávka (46 min.)
10:31 – 14:00 – jízda (3,5. hod.)
14:00 – 14:20 – bezpečnostní přestávka (20 min.)
14:20 – 15:20 – jízda (1 hod.)
15:20 – 16:00 – bezpečnostní přestávka (40 min.)
16:00 – 17:00 – jízda (1 hod.)
17:00 denní doba odpočinku
tabulka pro tisk kotouček pro tisk
Režimy řidiče, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006
01
Proč je řidičům nedemokraticky nařizován režim jízdy?
Prvním důvodem je harmonizace podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě.
Třetím důvodem je zlepšení celkové bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
02
Kdo musí zaznamenávat svůj režim?
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
b) cestujících vozidly, která jsou svou konstrukcí nebo trvalou úpravou určena pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče.
V návrhu novely tohoto nařízení se počítá se snížením maximální přípustné hmotnosti vozidla včetně návěsu nebo přívěsu na 2,8 tuny .. Důvodem je stoupající počet dodávkových vozidel a jejich řidiči, kteří nemusí dodržovat výše uvedené nařízení, ale z důvodu “PRAVIDELNOSTI” jejich činnosti jsou pro ostatní stejně velikou hrozbou (ne-li větší vzhledem k rychlosti kterou se mohou pohybovat) jako řidiči velkých a těžkých vozidel.
autor: Josef Lakomý – AUTOŠKOLA – MORAVA s.r.o.
00
Kdo musí mít profesák?
§6 odstavec 8
– poznámka autora
Mám ve Španělsku plantáž rajčat. Každý rok jedu pro sklizenou úrodu nákladním vozidlem (tahač Mercedes Actros s návěsem). Úrodu si vezu pro vlastní potřebu, abych si z rajčat doma mohl udělat kečup a celý rok si jej přidávat jako ingredienci do pokrmů. Nejsem držitelem profesní způsobilosti, mám pouze ŘP na skupinu CE. Mohu tedy rajčata pro vlastní potřenu dovést sám??
ANO – nepotřebuji průkaz profesní způsobilosti, ale pozor .. musím dodržovat režim jako profi-řidič a musím používat tachograf. Vztahuje se na mě 561/2006. Mám vozidlo nad 7,5 tuny
00
Kdo nemusí mít profesák?
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Co přesně je doba řízení a jaký symbol ji označuje?
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Zjednodušeně .. držím volant a kola se pohybují .. Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Jak se počítá do doby řízení popojíždění v koloně?
poznámka autora
Digitální tachograf jako “dobu řízení” zaznamená pouze dobu, kdy je vozidlo v pohybu. Jestliže vozidlo v koloně zastaví, je tato doba zaznamenaná jako “jiná činnost”
00
Co je to pravidlo jedné minuty?
směrnice EU 1266/2009, platná od 1. října 2011
Pokud řidič stráví 29 sekund v minutě jízdou a zbývajících 31 sekund se věnuje jiným úkonům, daná minuta se nyní nebude započítávat jako doba jízdy.
———————- ukázka směrnice EU 1266/2009
„Požadavek 038
První změna činnosti řidiče na režim ODPOČINEK nebo POHOTOVOST, která nastane během 120 vteřin po automatickém přepnutí do režimu PRÁCE v důsledku zastavení vozidla, musí být považována za změnu nastalou v průběhu zastávky vozidla (proto je možné zrušení změny na režim PRÁCE).“
„Požadavek 041
Pokud se u dané kalendářní minuty objeví jakákoliv činnost v režimu JÍZDA, jak v přímo předcházející, tak v přímo následující minutě, je celá tato minuta považována za JÍZDU.“
„Požadavek 042
Pokud jde o danou kalendářní minutu, která není podle předcházejícího požadavku 041 považována za JÍZDU, je celá minuta považována za stejný typ činnosti jako nejdéle nepřetržitě trvající činnost v této minutě (nebo poslední ze stejně dlouho trvajících činností).“
00
Jak řidič odliší jízdu po areálu firmy od doby řízení?
poznámka autora
- vozidlo do 3,5 tuny nebo vozidlo pro přepravu osob s nejvýše devíti sedadly, včetně sedadla řidiče, vybavené tachografem
- vozidla spadající do výjimek podle článku 3 nebo 13 nařízení 561/2006
- vozidlo neslouží ani k přepravě nákladu ani osob (pojízdná autodílna, pumpa na beton, jiné stroje), ale vozidlo bylo tachografem vybaveno už z výroby a nelze ho demontovat
- pokud vozidlo/přeprava neplní jednu ze základních podmínek, jakou je „silniční doprava“. Ta je definována v čl. 4 a) jako „doprava prováděná po veřejných pozemních komunikacích“. V anglické verzi nařízení se pracuje s termínem „silnice“, což je lepší a přesnější, protože pozemní komunikací je i chodník nebo stezka pro cyklisty.
Uzavřený areál výrobního závodu, logistického centra nebo třeba přístavu (typicky Hamburg), je neveřejnou komunikací a proto se na jízdu uskutečněnou uvnitř takového areálu pohlíží jako na takovou, která je vyloučena z režimu 561/2006. Řidičova činnost se pak nepovažuje za řízení, ale pouze za jakousi obsluhu vozidla, tedy za práci. V tu dobu také řidiči nevzniká povinnost vedení záznamu. Ta mu nastane až v době (a to i zpětně), kdy vjede na veřejnou pozemní komunikaci.
- Pokud je v době zastavení vozidla zvolen „OUT“, zjišťuje se, zda ho řidič použil oprávněně, tj. jestli splnil některou z podmínek, kdy činnost nespadá pod nařízení 561/2006.
- Pokud byl režim „OUT“ použit v jinou dobu, než je doba kontroly, snaží se kontrolor získat dodatečné informace o důvodu jeho použití. Nicméně žádná zvláštní potvrzení vydaná pro tento účel například dopravcem, se nevyžadují.
autor: Josef Lakomý – AUTOŠKOLA – MORAVA s.r.o.
00
Proč ..
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Proč ..
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Proč ..
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Proč ..
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.
00
Proč ..
Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006
— automaticky nebo poloautomaticky záznamovým zařízením definovaným v příloze I a příloze IB nařízení (EHS) č. 3821/85 nebo
— ručně, jak stanovuje čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3821/85;
poznámka autora
Nařízení (EHS) č. 3821/85 bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 165/2014. V článku 47 je zrušeno nařízení (EHS) č. 3821/85. Odkazy na zrušené nařízení se dále považují za odkazy na toto nařízení.