.. zkouška z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy 

//dle ustanovení §7 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 167/2002 Sb.// 

(pro všechny skupiny a podskupiny)

 

2. Popište činnost řidiče při jízdě křižovatkou, vysvětlete průjezd křižovatkou při různém způsobu řízení křižovatky. 

Pro odbočování na křižovatce jsou nezbytné informace o možných směrech další jízdy, proto se před křižovatkami umísťují svislé i vodorovné dopravní značky; které informují řidiče o řazení do jízdních pruhů před křižovatkou. Tyto značky musí být umístěny v takové vzdálenosti před křižovatkou, aby řidič měl dostatek času k posouzení směru další jízdy, zařazení do správného jízdního pruhu a k bezpečnému odbočení.

       Před vlastním odbočením je třeba brát v úvahu i následující skutečnosti:

  • jaký má křižovatka poloměr odbočování,
  • zda je zde chodník nebo stezka pro cyklisty,
  • jak je upravena přednost v jízdě
  • zda máme dostačující výhled do prostoru odbočení.
Otázka:

Jestliže přijíždíme na křižovatku po vedlejší silnici a chceme odbočovat vpravo, pak nestačí věnovat pozornost pouze provozu na hlavní silnici vlevo, ale je nezbytné, věnovat pozornost také situaci na hlavní silnici vpravo. Nesmíme přehlédnout malá vozidla, cyklisty a motocykly. Na menší křižovatce musíme dbát i na to, abychom nebránili v jízdě rozměrnějším vozidlům nebo jízdním soupravám.

mýtus .. ale na křižovatce se nesmí předjíždět .. 

Při nesprávném způsobu jízdy křižovatkou dochází k častým dopravním nehodám. Délka kolizního úseku je kratší, jestliže řidič přijíždějící po vedlejší komunikaci odbočuje vpravo. Naopak, jestliže vozidlo z vedlejší silnice odbočuje vlevo, je délka kolizního úseku viditelně delší

*Poznámka:

Při rozhodování o vině při dopravních nehodách na křižovatce rozlišené dopravními značkami nerozhoduje fakt, kde se právě vozidlo nachází, ale fakt po které komunikaci do křižovatky vozidlo přijelo. 

mýtus .. ale já už jsem byl na hlavní .. 

Průjezd křižovatkou je závislý na tom, o jaký typ křižovatky se jedná.

Křižovatka silnic nerozlišených dopravními značkami

Není-li křižovatka řízena policistou, ani světelnými signály a není rozlišena ani dopravními značkami upravujícími přednost, pak dle zákona platí obecná úprava provozu, tzn. přednost vozidel přijíždějících zprava.

Vždy když mluvím o pravé či levé straně, mám na mysli strany ve směru pohledu příslušného řidiče. 

Křižovatka silnic rozlišených dopravními značkami

Pokud není křižovatka řízena policistou ani světelnými signály, pak se řídíme dopravními značkami upravujícími přednost.

Platí jednoduchá zásada. Nejprve projedou vozidla přijíždějící ke křižovatce po hlavní pozemní komunikaci a až potom vozidla přijíždějící ke křižovatce po vedlejší pozemní komunikaci.

Jestliže by na světelných signálech na křižovatce svítilo trvale jen žluté přerušované světlo, nejedná se o řízenou křižovatku a platí již řečené, řídíme se dopravními značkami upravujícími přednost v jízdě.

Křižovatka řízená světelnou signalizací, řízená příslušníkem policie apod.

Pokyny policisty jsou nadřazeny světelným signálům nebo dopravním značkám a pokyny policisty se budeme řídit nejdříve.

Jestliže například v našem směru jízdy svítí zelený signál „Volno“, avšak policista nám dává pokyn „Stůj!“, jsme povinni zastavit vozidlo před hranicí křižovatky.

Neřídí-li křižovatku policista, řídíme se světelnými signály.

Současně platí, že světelné signály jsou nadřazeny dopravním značkám upravujícím přednost.

*Poznámka: